čtvrtek 6. října 2005

Proč něco říkat jednoduše, když to jde složitě!


Když jsem letos na jaře šel ke zkouškám v autoškole, byl jsem patřičně vytřepaný, i když studentská léta mám již dlouho za sebou. Proto mne potěšilo, že zkušební komisař nebyl žádný protivný kakabus, ale docela milý, nenápadný chlapík.

Když začal mluvil, nevycházel jsem z údivu. Jeho první pokyn zněl: "Na další světelné křižovatce proveďte odbočení vlevo!" V duchu jsem se podivil, proč mi neřekl, abych zatočil vlevo. Učitel autoškoly se mnou totiž vždy mluvil úplně normálně. Po chvíli zazněl pokyn: "V protilehlém stoupání proveďte zastavení vozidla, zajistěte je pomocí ruční brzdy a pak pokračujte v jízdě." Zabrzdil jsem tedy a pak jsem jel dál. Komisař vydržel celou půlhodinu hovořit nikoliv jazykem běžně komunikujících lidí, ale jazykem zákona o provozu na pozemních komunikacích. Možná tím chtěl dodat vážnost průběhu zkoušky, ale kdo ví - možná tak mluví pořád. A když má po šichtě, tak před svým domem provede zastavení osobního vozidla, pak provede zajištění vozidla pomocí ruční brzdy a teprve pak provede navrácení do rodinného lůna.

Psáno pro Jihlavské listy jako jazykový sloupek, vyjde 07. 10. 2005.