Pohled Marty Pilařové (ČT Ostrava) na každodenní televizní redaktořinu.
Námět:
Část témat přinese den – jsou to prostě nejdůležitější události, informuje o nich ČTK, monitoring. Další témata si vybírá redaktor sám (např. v kulturním zpravodajství je volba témat téměř zcela na výběru redaktora), malá část témat pochází přímo od diváků (ti se většinou ozývají s nepoužitelnými tématy příliš osobního charakteru typu „soused mi soustavně očesává jabloň“ nebo naopak s náměty příliš obecnými typu „to je dneska hrůza, jak se všude krade“). Také existují náměty dlouhodobého charakteru, kdy redaktor sleduje nějakou kauzu a průběžně točí šoty o posunech (např. 1. zámek kriticky chátrá – první kontakt s novým tématem; 2. obec se rozhodla vyhlásit veřejnou sbírku na získání financí na opravu; 3. jak sbírka dopadla – dejme tomu blbě; 4. obec se rozhoduje prodat chátrající zámek soukromému majiteli, ten slibuje, že z něj vybuduje penzion s malým muzeem, restaurací a keramickým ateliérem; 5.majitel ručí zámkem za řadu úvěrů, zámek dál chátrá a nic se neděje atd. Takto se dají témata sledovat i několik let, mezi jednotlivými posuny může uběhnout třeba půl roku.
Domluva:
V tomto případě se redaktor chová jako producent: Je třeba obvolat všechny respondenty a domluvit se s nimi, kdy budou mít čas, s produkcí zpravodajství domluvit štáb. Často se stává, že v ideální chvíli není štáb k dispozici, je třeba znovu telefonovat a nacházet čas, kdy mohou respondenti i štáb.
Natáčení:
Štáb vyráží na místo ve složení redaktor + kameraman, někdy i asistent. Na natočení šotu (bez cesty na místo) je většinou mezi 1–3 hodinami času. Je třeba natočit: 1. rozhovory (takzvané „synchrony“) nejméně se dvěma respondenty (v kultuře je přípustný jediný respondent – pokud jde např. o výstavu jednoho umělce), pokud se jedná o námět s názorovým střetem, je nutné vždy natočit i reakci druhé strany. (např. obyvatelé náměstí Republiky nechtějí, aby jim pod okny vyrostla 90 metrů vysoká budova – je třeba dát prostor i městskému úřadu, který stavbu povolil. 2. Dále redaktor točí tzv. stand up – věta na závěr v obraze s ohláškou jména a místa natáčení (v tuto chvíli je třeba mít jasno o tom, jak bude reportáž strukturovaná a co tedy chci říci na závěr). 3. A záběry − je třeba myslet na to, aby bylo záběrů dost. (Pět minut záběrů vyjde jen tak tak na minutový šot.)
Příprava šotu:
S natočenou kazetou jde redaktor na prohlížečku (kabina s monitorem, na kterém si pouští natočený materiál a vybírá, co do šotu použije). Zaznamenávají se časové kódy záběrů a synchronů.
Košilka:
„Scénáři“ šotu se ve zpravodajství říká košilka. Vypadá takto:
Tři sestry jako komediální fraška
redaktor: Marta Pilařová
kamera: Miroslav Keteleš
stopáž: 1:05
studio: Zítra v sedm hodin se v Divadle Petra Bezruče v Ostravě odehraje poslední premiéra letošní sezóny, Tři sestry Antona Pavloviče Čechova. Kdo by ale čekal klasiku, ten bude velmi překvapen.
ASYN: Žádný zpomalený ruský sentiment, ale hravost a humor - taková je inscenace Tří sester v ostravském Divadle Petra Bezruče. V režii uměleckého šéfa souboru Jana Mikuláška přečetli Bezručovci slavné Čechovovo drama jinak, než bývá obvyklé.
Jan Mikulášek, režisér
SYN: 43:03 V mnoha rysech ta hra má půdorys vaudevillu v některých rysech ty některé postavy jsou až takové jako z komedie del arte, velice typizované. 43:12
ASYN: Dravosti inscenace svědčí i mladé obsazení - Markéta Haroková, Tereza Vilišová a hostující Dita Zábranská jsou tak mladé jako jejich hrdinky Olga, Máša a Irina.
Jan Mikulášek, režisér
SYN: 43:44 My se nesnažíme inscenovat ty postavy jako pasivní, které se pouze oddávají vzpomínkám na minulost nebo budoucnost. 43:53
Gerojš: 16:41 „Pan plukovník je z Moskvy!“
stand up: Bezručovská inscenace by se asi líbila i samotnému Čechovovi. Původně totiž Tři sestry psal jako komedii. Marta Pilařová, Česká televize Ostrava
Další důležité termíny a pojmy:
„Studio“ je text, který čte moderátor zpravodajské relace (v tomto případě Události v kultuře). Mělo by jít o krátké sdělení základních informací. Je třeba si dávat pozor na to, aby se ve studiu neřeklo úplně vše – šot by potom byl pouze jeho delší verzí a divák by se už nic nového nedozvěděl.
„ASYN“ jsou synchrony – tedy komentář, který čte redaktor.
Tady je třeba myslet na to, že čtený text je doprovázený obrazem. Divák není blbec a přijímá informace i vizuálně – není tedy třeba popisovat viděné, ale spíše doplňovat. Vizuální a slyšená informace se u diváka spojí.
„SYN“ jsou synchrony − v podání respondentů. Většinou mají délku mezi 10 a 15 vteřinami. U rozvláčných respondentů je třeba drasticky krátit!
„Gerojš“ je prapodivné zpravodajské označení pro zvuk natočený na místě. V tomto případě ukázka z divadelní hry se zvukem – jednou větou pronesenou hercem. Gerojše se s oblibou používají také při akčních šotech z demonstrací a podobných sroceních, při kterých dává někdo hlasitě najevo svůj názor. Typický příklad: Srocení zaměstnanců závodu, který byl poslán do konkurzu − na úvod šotu použijeme záběry se zvukem, jak pořvávají „Kde si teď máme hledat práci? Co budeme dělat? Tuneláři!“ a pokračujeme asynchronem: „Takto se dnes na adresu vedení závodu na výrobu pletacích jehlic v Horní Dolní rozčilovali zaměstnanci, z nichž někteří zde pracovali i desítky let. Hrozí jim, že se brzy ocitnou na pracovním úřadě…“
Příliš málo času – zpravodajský šot má něco mezi minutou a minutou a půl. Je proto nutné být maximálně stručný, zhuš»ovat informace. To dost často doslova bolí a platí pravidlo, že čím víc o něčem člověk ví, tím hůř se mu sdělení zestručňuje do této stopáže.
Střižna – s hotovou košilkou jde redaktor do střižny. Nejprve ve zvukové kabině namlouvá synchrony. Potom střihač (veden pokyny redaktora) skládá kostru šotu – zvukovou stopu střídajících se asynchronů se synchrony, popř. gerojši a stand up. Když je kostra hotová, tak je možné zjistit, jestli má tu správnou stopáž. Dost často je o něco delší, takže je třeba ještě krátit. Pak se kostra „pokrývá“ záběry, nakonec se píší titulky a kompletní šot se posílá do režie. Košilka se vkládá do redakčního programu, odkud si moderátor vytahuje studia a titulkáři vytahují text pro skryté titulky. Pokud se šot posílá ještě jinam (např. do Událostí nebo na kanál ČT24), tak redaktor posílá košilku a režie na jeho pokyn posílá samotný šot.
Praktická část pro studenty:
A) Studenti by měli předem dostat (snesitelný :-) úkol několikrát se třeba během jednoho týdne podívat na Report a Události. Vyšší level: Domluvit se a v určitý den se podívat na hlavní zpravodajské relace všech tří hlavních kanálů (problém s tím, že Prima a ČT začínají obě v sedm lze vyřešit tím, že Události ČT jsou on line na webu ČT24, takže je možné se na ně podívat později.) Stačí prvních pět šotů. Podívat se, jak: 1. je jednotlivé stanice seřadily – to znamená čemu přiřkli největší důležitost; 2. který námět měla třeba jenom jedna stanice; 3. jak jednotlivé stanice námět zpracovaly. To bývá bohatý námět k diskusi…
B) Vybrat, nebo vymyslet si námět. Vybrat se dá z novin (přístup na servis ČTK je na heslo, ale noviny stejně ještě týž nebo druhý den otiskují informace z ČTK a nám nejde o rychlost). Vymýšlení námětu je samo o sobě zajímavé. Je třeba vzít v potaz, že téma by nemělo být příliš obecné (filozofování do zpravodajství nepatří), z čehož vyplývá i druhá nutnost: Je třeba, aby k tématu mluvil respondent i jeho protistrana. Obecná témata se dají pro zpravodajství dobře zpracovat na podkladu konkrétního případu. Šot se dá samozřejmě natočit i o tom, že mi na zahradě rozkvetla jabloň, otázkou ovšem je, jestli by to někoho zajímalo. Čili je třeba také myslet na zpravodajskou hodnotu námětu. A zajímavé je vybrat si téma alespoň v něčem konfliktní – nechat mluvit dvě navzájem nesouhlasící protistrany a zároveň zachovat objektivitu.
C) Simulovat domluvu. Zamyslete se nad časovým rozvržením výroby šotu. Kdo všechno musí v šotu promluvit? Je v mých silách stihnout za dopoledne natočit vše, co do šotu potřebuji a udělat rozhovor se všemi, které potřebuji? (S pražskými ministerstvy apod. je možné natočit telefonát, ale v každém šotu by měl být maximálně jeden a jen v případě, že to jinak nejde a vyjádření např. ministerstva opravdu potřebuji.) A budu po natáčení mít dost času kompletní šot do vysílání v šest hodin večer? (Je dobré počítat se třemi hodinami, ale dá se zvládnout i za hodinu.)
D) Natáčení se dá pro výukové účeůy asi simulovat těžko, ale dá se simulovat rozhovor s respondentem k vybranému tématu. Otázky je třeba klást správným způsobem. Nesmí být manipulativní a měly by být formulované tak, aby se na ně dobře odpovídalo celou větou, protože „Ano“ je nám v šotu na nic.
E) Příprava: vytvořit strukturu (košilku) šotu. Pokud informuji např. o tom, že úřad Moravskoslezského kraje nepovažuje zjištění, že právě na jeho území je největší znečištění životního prostředí od zdejších průmyslových podniků, za nijak alarmující, tak se musím zeptat kraje a zástupce ekologické organizace, která žebříčky znečiš»ovatelů zveřejnila. Ministerstvo životního prostředí je nadstandard, ale zeptám se ho jako takové té instance nahoře, která by to mohla rozseknout. Při rozhovoru ovšem nezaujme žádný postoj, spíše informuje. Tak můžu šot dál posunout do informační roviny o dalším vývoji v této oblasti a nakonec na základě faktů zapochybovat o tom, že se plány podaří naplnit.
Jak vážně máme brát znečištění? Kraj nesouhlasí s ekology
Redaktorka: Marta Pilařová
Kamera: Petr Bodnár, archiv
Stopáž: 1:44
ST: Ekologové a krajský úřad mají různé názory na dopad znečištění ovzduší v Moravskoslezském kraji. Obyvatelé kraje se nedávno dozvěděli, že žijí v nejvíce znečiš»ěném regionu v zemi .Vyplynulo to z žebříčku znečiš»ovatelů sestavených sdružením Arnika na základě údajů Ministerstva životního prostředí Na krajském úřadě dnes však zazněl i názor, že by občané výstupy z registru neměli přeceňovat.
ASYN: Žebříčky znečiš»ovatelů zveřejněné organizací Arnika mohou být bez dalšího vysvětlení zavádějící a neměly by se přeceňovat. I to dnes zaznělo z úst zástupců kraje a ministerstva prostředí na semináři, kde se zaměstnanci městských úřadů a podniků naučili s registrem správně zacházet.
Milan Machač, odbor životního prostředí, Moravskoslezský kraj SYN: 2:48 Je to o tom, co se dostává do prostředí, ale na druhou stranu už vám to nepoví, kolik té látky se dostane ke konkrétnímu občanovi. 3:02
ASYN: Podle Arniky by žebříčky měly zafungovat především jako první impulz, aby se občan začal zajímat o stav ovzduší. O dopadech emisí průmyslových podniků na Ostravsku však nepochybuje.
Milan Havel, Arnika (telefonát)
SYN: 0:40 Vždy» jenom emise prachu snižují podle studí EU délku života v průměru o osm měsíců. 0:50
ASYN: Výstupy z Integrovaného registru znečiš»ovatelů za rok 2005 nejsou pro obyvatele Ostravska a Karvinska právě povzbudivé. Právě zde se koncetrují hutní a chemické provozy, které vypouštějí nejvíce rakovinotvorných látek, látek ohrožujících plodnost i dioxinů.
Karel Kovářík, Ministerstvo životního prostředí
SYN: 7:35 Jakýkoliv občan České republiky si může najít emise, které jsou produkovány v tom daném kraji od toho daného znečiš»ovatele. 747
ASYN: Na legislativní radě vlády právě leží zákon, který by měl rozšířit počet ohlašovaných látek ze 72 na 93. Intergrovaný registr znečiš»ovatelů by tak měl být v budoucnu ještě obsáhlejší.
stand up: 10:42 - 55 Zákon by měl vstoupit v platnost 1. ledna příštího roku - to je v podstatě za měsíc. V situaci, kdy se teprve jedná o složení vlády nikdo není schopen říci, jestli bude tento termín dodržen.
Zde při přípravě uvažuji nad tím, jak informace a natočený materiál seřadit, přičemž si uvědomuji, že mám na sdělení minutu a půl maximálně.
(To be continued…)
