neděle 24. července 2005

Roland Barthes: Mytologie


V roce 2004 jsem byl redaktorem prvního českého vydání jedné ze základních knih moderní literární vědy a sémiotiky, kterou vydalo nakladatelství Dokořán.

Překlad z francouzštiny pořídil Josef Fulka, autorem výboru a odborným lektorem byl pražský literární historik Petr A. Bílek.

čtvrtek 21. července 2005

Prezident prý trvá?!


Překládám knihy, a proto mám dost času na to, abych si promýšlel náležitou, a možná dokonce i hezkou formulaci. Hluboce smekám klobouk před tlumočníky, kteří jsou schopni takzvaného simultánního překladu. Mají na uších sluchátka, před ústy mikrofon a to, co slyší, okamžitě převádějí do své mateřštiny.

To není jen věc vzdělání, ale výjimečného talentu! Těmto talentům odpouštím všechny nepřesnosti v češtině, jichž se v rychlosti dopouštějí. Minulý týden jsem v televizi slyšel následující vazbu: "Prezident trvá, že.." Protože nešlo o simultánní překlad, neodpustím si kritiku. Pokud v životě něco trvá, je to něco jiného než prezidenti. Ti se neustále mění a žádný z nich si nemůže být jist, že vzpomínka na něho bude trvalá a pozitivní. Správná slovesná vazba zní: "Prezident trvá na tom, že..." A vyjadřuje fakt, že prezident něco řekl (snad to dokonce v daném okamžiku myslel vážně) a novináři si jeho slova poznamenali. Ale vůbec to neznamená, že prezident a jeho slova trvají. Cosi podobného je možné tvrdit jen o několika osobnostech moderní světové historie.

Psáno pro Jihlavské listy jako jazykový sloupek.

sobota 2. července 2005

Martin Pilař: Underground


V roce 1999 vyšla v brněnském nakladatelství Host moje druhá kniha Underground. Druhé vydání knihy bylo v roce 2002.

Oficiální text:

Kniha literárního historika a teoretika Martina Pilaře (působí na filozofické fakultě Ostravské univerzity) je de facto prvním pokusem o analýzu undergroundové literatury. Představuje myšlenkově ucelený soubor studií týkající se literatury českého undergroundu především 50. a 60. let. Zvláštní kapitoly jsou věnovány životu a literárnímu dílu Vladimíra Boudníka, Honzy Krejcarové a Ivo Vodseďálka. Rozsáhlá část je věnována též samotnému vymezení pojmu undergroundové literatury a její zasazení do světového kontextu. Samostatná kapitola je pak věnována undergroundu 70. let, kde jsou srovnávány nejčastěji užívané archetypy v oficiální a samizdatové literatuře.

Co vlastně znamená pojem underground? Jaký má vztah k pojmům podzemí, zakázaná literatura a disent? Kde se v poněkud nepřehledném prostoru kultury 2. poloviny 20. století nachází její místo?
Autor knihy přináší řadu dokladů o tom, že underground je svébytným literárním fenoménem neodlučitelně spjatým s českým kulturním životem v 50. a 70. letech – by? se vědomě zabydloval na úplné periferii soudobého dění. Dosavadní tradiční estetická měřítka při jeho hodnocení selhávají; přitom je s časovým odstupem stále více zřejmé, že nešlo o pouhý společenský úkaz. Underground totiž po sobě zanechává texty, bez nichž by české literatuře cosi podstatného chybělo.

Nová kniha je zatím nejobsáhlejším a nejucelenějším dílem věnovaným této těžko charakterizovatelné součásti literárního života. 

pátek 1. července 2005

Exkluzivní Zverimex?


Podivná móda opatřovat české slovní základy nečeskou příponou -ex trvá už od 60. let minulého století. Prý se o to tak trochu zasloužily někdejší československé úspěchy na světových výstavách EXPO.

S největším množstvím takto končících slov se setkáváme v názvech firem a obchodů. Někdy mají tyto názvy určitou logiku. Například v Tuzexu se původně prodávalo tuzemské zboží určené na export. Z názvu českého výrobku Semtex lze také cosi konkrétního vyčíst - je vyroben v Semtíně a exploduje tak výborně, že je znám doslova po celém světě. Také proti takovým názvům jako Jitex nelze nic namítat, protože jde o pojmenování textilní firmy. Takovéto logicky zdůvodnitelné názvy jsou však v obrovské menšině. Převažují taková slova jako Zverimex. V těchto případech má snad zakončení -ex napovídat, že jde o obchůdek s něčím exkluzivním, nebo dokonce určeným na export. A výsledky takovéto tvorby slov jsou stejně trapné jako vzpomínky na shánění tuzexových bonů u veksláků.

Psáno pro Jihlavské listy jako jazykový sloupek.