V Lidových novinách vyšla recenze na moji novou knihu.
Text recenze:
LITERÁRNÍ VĚDA
Martin Pilař
Vrabec v hrsti (Dokořán)
Svazkem Vrabec v hrsti aneb klišé v literatuře se čtenáři dostává do rukou soubor studií o současné literatuře. Martin Pilař, který vyučuje na filozofické fakultě v Ostravě, shromáždil a upravil své již vydané eseje a literárněhistorické články do nepříliš rozsáhlého souboru. Hlavní devizou by zde měla být srozumitelnost a odklon od "používání tupého odborného žargonu", jak poznamenal Chris Hopkinson v úvodu knihy. Autor vyjádřil skepsi vůči soudobému literárněvědnému prostředí. Zaměřením na "okrajové" autory a směry (underground, bestsellery, exilová produkce) se distancuje od "vrabce v hrsti", tedy od literárních jistot a klasických autorů, jimiž se tradičně literární věda zabývá. Klišé zde představuje ustálený výběr a hodnocení děl, kterému se chce Pilař vyhnout.
Knihu lze rozdělit zhruba do čtyř oddílů. První se zabývá exilovou tvorbou, zvláště motivy odvozenými z životní pozice spisovatelů, kteří byli nuceni vyrovnat se s cizím prostředím. Druhá část analyzuje současnou populární produkci, přináší interpretace Šabachových, Vieweghových a Urbanových děl a určuje jejich místo na literárním poli. Třetí oddíl zkoumá analogie mezi tvorbou beat generation a českými undergroundovými autory; blíže je také vymezen pojem "alternativní" literatura. Poslední část knihy se věnuje dobové poezii a próze, která vznikala na Ostravsku v 50. letech a během normalizace. Pilař podává přehled i o tendenční tvorbě, určuje její zákonitosti, směry a zdroje. Kontakt s anglicky mluvícím prostředím umožňuje autorovi představit zahraniční bohemistickou literaturu, která zaujme svým pohledem z vnějšku. Vrabec v hrsti sice nepřináší podrobný ucelený přehled, ale poslouží čtenářům průhledy do méně probádaných oblastí české literatury.
LITERÁRNÍ VĚDA
Martin Pilař
Vrabec v hrsti (Dokořán)
Svazkem Vrabec v hrsti aneb klišé v literatuře se čtenáři dostává do rukou soubor studií o současné literatuře. Martin Pilař, který vyučuje na filozofické fakultě v Ostravě, shromáždil a upravil své již vydané eseje a literárněhistorické články do nepříliš rozsáhlého souboru. Hlavní devizou by zde měla být srozumitelnost a odklon od "používání tupého odborného žargonu", jak poznamenal Chris Hopkinson v úvodu knihy. Autor vyjádřil skepsi vůči soudobému literárněvědnému prostředí. Zaměřením na "okrajové" autory a směry (underground, bestsellery, exilová produkce) se distancuje od "vrabce v hrsti", tedy od literárních jistot a klasických autorů, jimiž se tradičně literární věda zabývá. Klišé zde představuje ustálený výběr a hodnocení děl, kterému se chce Pilař vyhnout.
Knihu lze rozdělit zhruba do čtyř oddílů. První se zabývá exilovou tvorbou, zvláště motivy odvozenými z životní pozice spisovatelů, kteří byli nuceni vyrovnat se s cizím prostředím. Druhá část analyzuje současnou populární produkci, přináší interpretace Šabachových, Vieweghových a Urbanových děl a určuje jejich místo na literárním poli. Třetí oddíl zkoumá analogie mezi tvorbou beat generation a českými undergroundovými autory; blíže je také vymezen pojem "alternativní" literatura. Poslední část knihy se věnuje dobové poezii a próze, která vznikala na Ostravsku v 50. letech a během normalizace. Pilař podává přehled i o tendenční tvorbě, určuje její zákonitosti, směry a zdroje. Kontakt s anglicky mluvícím prostředím umožňuje autorovi představit zahraniční bohemistickou literaturu, která zaujme svým pohledem z vnějšku. Vrabec v hrsti sice nepřináší podrobný ucelený přehled, ale poslouží čtenářům průhledy do méně probádaných oblastí české literatury.
