Už je to pár let, kdy jsem trávil základní vojenskou službu na
Slovensku. Pocházím z východních Čech, a proto mne tehdy velmi
překvapilo, že oslovení "Pepíku!" tam bylo myšleno velmi hanlivě.
Pak
jsem se přestěhoval na Moravu a tam to bylo jen o něco mírnější. Pokud
jde o blízké slovanské sousedy, tak tato domácí podoba jména Josef
nebudí záporné emoce asi jenom v Čechách. A přitom to běžné oslovení má
docela zajímavou historii! Každému je jistě nápadné, že mezi Josefem a
Pepíkem není žádná zvuková shoda. Pepík je totiž dovezený z Apeninského
poloostrova. Italský Josef (Giuseppe) má domácí podobu Beppo, která
aspoň trochu připomíná druhou půlku jména. A z italského Beppa je
odvozen Pepa. Italský Giuseppe ovlivnil i Rakušany a Bavoráky, kde se
Josefům běžně říká Sepp, i když Pepi tam také existuje. Proč bychom tedy
ty naše české Pepíky neměli mít rádi? Vždy» oni jsou evropští, ani o
tom nevědí?
Psáno pro Jihlavské listy jako jazykový sloupek (vyšlo 12. 8. 2005).
Psáno pro Jihlavské listy jako jazykový sloupek (vyšlo 12. 8. 2005).
