S Mirkem Sabevem jsem se seznámil náhodou. Jsem rád, že jsem ho
poznal. Hodně toho prožil, mnoho toho viděl, jistou dobu žil v cizině
jakožto potulný kumštýř, pohledem zdola důvěrně poznal Francii i severní
Afriku. Sáhnul si až na dno, ale dokázal překonat své slabosti a stal
se z něj duchovně silný člověk milující svět.
Jakožto výtvarník je - pokud vím - samoukem. Vystavování se stále více vyhýbá. Čím více toho umí, tím méně chce být vidět. Z jeho poslední tvorby mne zaujal zvláště cyklus na téma „křížové cesty“, ale v paměti mám hluboce zaryty i některé solitéry, které prý nikdy nevystaví ani neprodá.
Když mě požádal, zda mě může portrétovat, byl jsem velmi překvapen. Zpočátku jsem si myslil, že mu jde pouze o řemeslo, o jakési cvičení. Malba, která následovala téměř rok po skicách a kresbách, mne přesvědčila, že Mirkovi nešlo jen o rutinu. Vážím si toho!
Jakožto výtvarník je - pokud vím - samoukem. Vystavování se stále více vyhýbá. Čím více toho umí, tím méně chce být vidět. Z jeho poslední tvorby mne zaujal zvláště cyklus na téma „křížové cesty“, ale v paměti mám hluboce zaryty i některé solitéry, které prý nikdy nevystaví ani neprodá.
Když mě požádal, zda mě může portrétovat, byl jsem velmi překvapen. Zpočátku jsem si myslil, že mu jde pouze o řemeslo, o jakési cvičení. Malba, která následovala téměř rok po skicách a kresbách, mne přesvědčila, že Mirkovi nešlo jen o rutinu. Vážím si toho!
(formát kreseb: 30×42, formát malby na kartonu: 70×100)
